Uvod do problematiky dětské závislosti na mobilních přístrojích
Jednoho dne jsem přistihla svého syna, jak nenápadně zase něco na svém telefonu přelouskává. Víte, je to ten moment, kdy si uvědomíte, že to možná zašlo příliš daleko. Jak je to ale možné? Vždyť jsme byli ten typ rodiny, co hodnotí společně strávený čas u stolu, v přírodě nebo při hraní deskových her. A pak bum! Technologie se vetřela do našeho života tak nenápadně, a současně tak intenzivně, že jsme si ani nevšimli příchodu této nezvané “pantofle”.
Závislost na mobilních zařízeních se stává stále větším problémem, zejména u dětí a dospívajících. Statistiky a výzkumy ukazují, že průměrný mladý člověk stráví více času na svém telefonu než spánkem! To zní skoro jako vtip, ale bohužel, je to skličující skutečnost. A já, jako rodič, cítím potřebu se s touto situací vypořádat a pomoci svým dětem najít zdravou rovnováhu mezi konektivitou a skutečným životem.
Závislost na mobilu - moderní digitální droga
Zní to asi drsně, ale v mnoha směrech se mohou mobilní telefony přirovnat k drogám. Mají podobný efekt na mozek - vyvolávají uvolňování dopaminu, hormonu štěstí, což vede k “high” pocitu po notifikaci nebo při hraní hry. Jakub pečlivě sleduje, jak se snažím dětem vysvětlit, že každý “like” a každá minutka strávená na sociální síti je ve skutečnosti malá dávka téhle digitální drogy. Ale víte, jak je to s dospívajícími - létající oči, povzdechy a “jistě, maminko” rozptýlené tváře.
Mě to ale neodradilo. Vzala jsem to jako výzvu. Zavedla jsem v domě pravidla, vypnula Wi-Fi běhu večera a víkendu a začala jsem zavádět alternativní způsoby trávení volného času. Ale asi největší práci odvedl čas, který jsme s dětmi začali trávit společně. Jakub to plně podporoval, vždyť jsme oba nechtěli, aby nám technologie čas s dětmi ukousla.
Porozumění dětskému vnímání mobilního světa
Co je pro nás, dospělé, mnohdy nuda nebo přílišná “zapojenost” do virtuálního světa, může být pro děti úplně jiným vesmírem. Nejprve je třeba porozumět přitažlivosti, kterou mobily představují. Pro děti a dospívající je telefon přístupovým bodem ke světu kamarádů, trendům, hudebním hitům, memům a virálním výzvám.
Moje zkušenost mluví o tom, že komunikace, dialog a společné diskuse o tom, co děti na internetu sledují a dělají, jsou klíčové. A co víc, i sdílení, co dospěláci děláme na mobilech, je na místě. Učíme se společně rozlišovat, co je užitečná a co spíše zbytečná konzumace digitálního prostoru. Objasňujeme si limity a hledáme společné hodnoty.
Poznejte spouštěče závislosti
Jakub a já jsme postupně rozklíčovávali, co přesně naše děti táhne k telefonu. Analyzovali jsme různé činnosti, které provádějí, a snažili se najít alternativy. Přišli jsme na to, že to nejsou jen samotné hry nebo sociální sítě, ale také určitý “fear of missing out” - strach z toho, že by něco mohli zmeškat nebo že nebudou “in”.
Všimli jsme si, že i nuda působí jako spouštěč. A tak jsme rozhodli děti podnítit k větší tvořivosti mimo obrazovky. Začali jsme vyrábět rodinný časopis, držíme pravidelné večery deskových her nebo třeba filmové maratóny s následnou debatou. Někdy je to sice výzva, ale stojí to za to.
Jak zavést "digitální detox"
Pro mnohé z nás se zdá být představa dne bez mobilního telefonu jako noční můra. Přiznávám, i já jsem si svůj telefon párkrát vzala i do koupelny, abych něco “důležitého” zkontrolovala. Společně s Jakubem jsme se ale rozhodli tento vzor změnit. Začali jsme v neděli zavádět "digitální detox" - den, kdy jsou všechna digitální zařízení na seznamu zakázaných.
Nejdříve to byla domácnost plná stěnících teenagerů a zmateného manžela, který si nevěděl rady se svým volným časem. Ale nakonec se z toho stala naše nejoblíbenější část týdne. Samozřejmě, někdy se někdo z nás “přečiní”, ale celkově jsme vděční za prostor, který to vytvořilo ve vztazích i v naší kreativitě._experimentální kuchyně a společenské hry nahradily potřebu zírat do obrazovky.
Napsat komentář